Vegetariánství

Mé stravování aneb recepty na zdraví. O vegetariánském stravování.
Přemýšlel jsem už dávno, jak se správně a v mém případě lacině stravovat. Tak jsem se v roce 1996 dostal samozřejmě k vegetariánství. Začínal jsem u makrobiotiky, ale ta mne více neupoutala. Potom jsem si začal jako horský poustevník vařit sám samostatně, aniž by mi to někdo více vysvětloval, či učil. Vařím velice jednoduše velmi prostá vegetariánská jídla již třicet let, která jsou ale plnohodnotná a výživná. Jak tedy vařím? V podstatě použiji každou zeleninu, která je cenově mě dostupná na trhu, například: brambory, mrkev, petržel, celer, cuketu, květák apod. Cibuli a česnek moudré knihy a tradiční indické ášramy ale odmítají doporučovat jíst, takže ani já je v podstatě nepřijímám. Směs zeleninu nakrájím na malé kostečky a krátce povařím ve vroucí vodě do změknutí. Nevařím příliš dlouho, aby se neztratily zbytečně vitamíny. Své jídlo si vařím v tradičním nerezovém trampském dvojdílném ešusu, který svým objemem je více než dostačující na mé nasycení. V druhém menším ešusu současně na druhé plotýnce vařiče za předpokladu že jsem v civilizaci uvařím do měkka luštěniny, například čočku, hrách, cirznu nebo fazole a přidám rýži, pokud možno naturál. Pak nastane druhá závěrečná fáze výroby mého poustevnického pokrmu. Protože by to bylo zatím bez chuti, ale i na takové prosté stravování se chystám, musím si na oleji osmahnout chilli, nebo i kurkumu a kari. Nejsem zatím odborník na používání koření, proto používám zatím jen tyto tři. Odstraním ze zeleniny vodu, přidáme luštěniny s rýží a polejeme olejem s kořením. To je starší tradiční verze přípravy mého jednoduchého pokrmu. Mé jídlo je tedy jednostranné, každý den v podstatě stejné. Nyní v roce 2025 jsem začal experimentovat a používat do tohoto pokrmu navíc zásmažku s krupice svařené na oleji, kterou i s kořením a solí vleji samozřejmě i s luštěninami a rýží na zeleninu tentokrát ale nezbavené vody, v níž se vařila, což považuji za zdravější a lepší. Je škoda vývar ze zeleniny vylévat. Vložíme tedy zásmažku do vroucí vody s uvařenou zeleninoua krátce ještě povaříme do zhoustnutí pokrmu a pak odstavíme z vařiče. Protože je jídlo zatím velmi horké na konzumaci – jím až večer – zacvičím si v mezičase po dobu jeho chladnutí svou oblíbenou Jógu v denním životě. Pokrm mezi tím vychladne a pak ho sním před oltářem. Ideální je předtím si zazpívat příslušnou indickou mantru. Je v tomto prostém a zdravém pokrmu tolik síly a energie, že následující celý den nemám potřebu v podstatě vůbec jíst. Někdy nejím z lenosti dva, dokonce tři dny. Dobrou chuť. Kromě tohoto hlavního denního pokrmu jím na přesnídávku ovoce. Snažím se jíst co možná nejvíc ovoce, ale protože je většinou drahé a tedy tím i mimo mé reálné finanční možnosti, jen ho symbolicky ochutnávám, ale neodepírám si ho zcela. Konzumuji hrozny, pomeranče, broskve, nektarinky, jablka, hrušky či mandarinky. Citrón používám k výrobě slazené limonády. Příležitostně jím rovněž drahé mandle a lískové oříšky na syrovo jen umyté ve vodě. Oříšky doporučuji maximálně přes vysokou cenu konzumovat. Já si je například budu nosit v plastové dóze do meditační jeskyně ve směsi s rozinkami a sušenými švestkami, či sušeným ananasem. To je velice satvické a plné chuti, při dlouhé meditaci v horách, či Moravském krasu se hodí. Má stravování je tedy velmi jednoduché, nevyžadující větší zkušenosti s vařením, je asketické a přitom plně výživné a zdravé. Občas, ale nanejvýš jednou denně si na probuzení při meditaci vařím velký hrnek kafe s cukrem, nebo i bez cukru, se smetanou, nebo v kafíčku s rozpuštěný máslem. Je v tom mnoho energie, takže vás přestane zajímat hlad při celodenním postění. Samozřejmě při každé příležitosti piji zelený čaj. Nyní piji chuťově výrazný hořký nejlacinnější zelený čaj Gunpowder, ale chystám se na kvalitní drahou Dračí studnu, kterou si zakoupím ale na internetu, nikoli v čajovně, ve velkém balení, takže klesne její cena o dvě třetiny na cca jen 150 Kč za 10 gramů tohoto čaje. Kromě toho v maminčině nesatvické lednici upíjím studené mléko z Kauflandu. Na poustevně piji jen vodu ze studánky, nebo přinesenou z vodovodu. Zcela jsem přestal jíst čokolády, protože nadmíru škodí zubům. Taky jsem již téměř vyloučil buchty, koláče, koblížky, či sušenky a budu se snažit s nimi zcela zkoncovat, pokud možno již v tomto roce, ale zcela nenásilně. Prohlašuji, že při tomto svém satvickém stravování jsem v podstatě nikdy neonemocněl, až na nějaké chřipky. Je mi 57 let a jsem plný vitality, energie a síly, i když při nesení plně naloženého batohu se již v tomto věku již poněkud zadýchávám. Jako zajímavost a kuriozitu uvádím pro spořivé povahy, že při tomto svém výše popsaném stravování si troufám vystačit se 2000 Kč za měsíc!