Bude druid ze Křtin Brodie zveřejňovat pro druhé své verše, které k němu přicházejí již mnoho let při osamělých procházkách po lesích, tzv. haiku?

Dan Moltaš, neboli Brodie, s uděleným duchovním jménem od Paramhanse svámího Mahéšvaránandy "Dayalpuri", což se překládá Vesmírné Milosrdenství, neboť takový ve své nejhlubší vnitřní podstatě opravdu Brodie je, je můj dobrý přítel a kamarád, i když poslední dobou již více vzdálený. Povoláním je úspěšný auditor, což je jeho velká zajisté světská záliba, je tedy vystudovaný vysokoškolák s titulem inženýr. Vůbec si však na tom nezakládá a ve skutečnosti je druidem, jimž se stal po přečtení knihy "Keltský šaman" od Johna Matthewse. Úplně se jako keltský druid, tedy lesní poustevník, opravdu filozoficky našel. Na rozdíl ode mne však do lesů se nikdy neodstěhoval a celý život se zdržoval u krbu ve svém domě na strmém kopci nad Křtinami. On se podvědomě totiž obával, že by ho to někam odvedlo a ztratil by kontak se světem, tzn. se svými světskými zálibami a vztahy. Brodie tedy skládá básně, haiku, což jsou v podstatě střelné modlitby jeho duše, verše od Někoho z Vesmíru, od NadJá. Tato haiku k němu často přichází při jeho osamělých procházkách po lesích v okolí Křtin. On sám to nazývá jako jeho malá osvícení. Podle něj haiku nejde skládat či psát, mohou jen samy kdy ony chtějí přicházet, s čímž já souhlasím. I já se totiž považuji za básníka haiku, i když v mém případě více filozoficky založených. Brodie svá haiku rozesílá esemeskami, hned jak mu vstoupí v lese do vědomí a víc už na to nemyslí. Dnes mi například přeposlal tato svá haiku:

Chceš-li dát dar,                                                                                                                      Nedávej nic,                                                                                                                                  Snad verš,                                                                                                                                        Nic neváží a přetrvá.

Nebo další dnešní haiku od Brodieho:

Slezl sníh                                                                                                                                      kdeže jsou                                                                                                                                  loňské květy                                                                                                                                        a mraky letí.

Další dnešní haiku, která mi přišla sms:

A těch veršů pár                                                                                                                        odnesl snad vítr.                                                                                                                              Zase ticho.

Jednou odejdu                                                                                                                                    a slova utichnou.                                                                                                                              Ale vítr dál                                                                                                                                    bude vát.

Brodie sice svá haiku rozesílá několika přátelům sms, ale zdráhá se, snad oprávněně, svá haiku zveřejňovat na papír. Já však se stále snažím ho přesvědčit, že je to v podstatě nutné zveřejňovat pro druhé. Protože Brodie se k tomu pravděpodobně nikdy neodváží a neodhodlá, nabídl jsem mu jako přítel, že jeho verše zveřejním sám, vlastním nákladem a za vlastní peníze. Ale i nyní jsem narazil na Brodieho houževnatý odpor. Pouští prý verše jen tak do větru, chvíli se třepetají a jsou pryč. Takže uvidíme jak to s Brodieho verši nakonec dopadne. Napsal již přes tisíc haiku, které zůstaly v podstatě neznámé. Já jsem přesvědčen, že by jejich zveřejňováním získal vnitřní motor a touhu je psát a k tomu mnoho pozitivní energie, Lásky a harmonie. Domnívám se, že Brodie znásilňuje a potlačuje ještě vyšší pokyny  z anaháty svou zajisté filozoficky vyspěnou manipůrou, protože jeho vnitřní přesvědčení je nezanechávat žádné stopy. S tím já však vůbec nesouhlasím. I náš Mistr Mahéšvaránanda říká, že co je dobré, nemá zůstat skryté. Takže uvidíme jak to s Brodieho haikováním nakonec dopadne.