"Někteří jogíni se stahují ze společnosti do samoty
a žijí jako poustevníci daleko od civilizace. Ale i ti meditují pro dobro světa.
Pouhá jejich existence je pro svět požehnáním."
Višvaguru paramhans svámí Mahéšvaránanda
jedné z klíčových postav Moravského krasu, jeho jižní a střední části
jednoho z mála, nebo jediného pravého poustevníka v České republice
Zprávy z krasu jsou věnovány RNDr. Antonínu Tůmovi, vedoucímu stráže přírody CHKO Moravský kras pro různorodost a diverzitu krasového dění a objasnění složitých krasových procesů.
Dnes mi přišla Dračí studna Lung Ching. Zakoupil jsem celých půl kilogramu tohoto prvotřídního vysoce kvalitního čaje jen za tisíc korun. Při této slavnostní chvíli jsem umyl svůj čajový stoleček i svou skleněnou čajovou konvičku a misku. Zasedl jsem před oltářem k malému dlouho očekávanému čajovému obřadu. Dračí studna mne nezklamala. Její jemná,...
To mě přivádí k myšlence, že bych i já vydal soubor svých básní z duchovní transformace, která mne postihla na přelomu tisíciletí před 25 roky.
Firma, která měla na starost ušití mé hnědé kutny, respektive její prodloužení, to totiž ze záhadných důvodů nakonec odmítla zrealizovat. Z toho jsem vyvodil, že asi nemám hnědou kutnu do lesa nosit, ale mám zůstat u své outdoorové kutně v barvě maskáče vzor 95. A tak asi učiním.
Nevím čím to je, ale delší dobu jsem cítil zvláštní tajemnou nechuť si vařit jídlo. Svaloval jsem to na vitariánství, tedy syrovou stravu, o níž jsem se právě úspěšně pokoušel. Ve skutečnosti jsem jen ale cítil nechuť k vaření, proto jsem přešel k vitariánství. Nějaký čas jsem jedl jen syrové, tedy přírodní ovoce a zeleninu. Ale cítil jsem při...
Podívejte se sem: https://www.poustevnik.org/outdooring/
Informoval mne o tom na mou žádost bratr Jan Maria z Nového Dvora. Modlitba těchto mnichů je pro maminku věřící v sílu modlitby nadějí v její současné bezmoci.
To se nyní málem stalo i mě. Okouzlen satsangem a svámím Avatár Purim jsem začal pochybovat o své životní cestě poustevníka, o tom čemu důvěřuji a čemu věřím. Proto jsem uprostřed satsangu odešel utřídit si myšlenky do lesíka poustevny Gangotrí. Bhaktijóga někomu vyhovuje, někdo ji dokonce považuje za nejvyšší cestu pro tento reálný svět. Já jsem...
Nyní budu intenzivně procházet houštinami mlází odlesněného Křtinského údolí, které je nyní téměř neprůchozí, a proto i nenavštěvované. Jsme rád, že o mne Stráž přírody jeví zájem. Nestanu se sice jejím řádným členem, ale budu neformálně spolupracující. Toník Tůma o všem již informoval své nadřízené.
Zprávy z krasu dále věnuji:
Aktualita z Moravského krasu:
Dne 22. května 2026 vyšla péčí nakladatelství Lukáš a syn v Brně má duchovní kniha: "Cesta poustevníka. K oranžovému rouchu jógového a hinduistického mnicha." Nakladatelství knihu připravilo s velkou láskou, péčí a úctou. Oproti originálu však knihu značně v rámci čtenářské čtivosti zestručnili. Děkuji, že mne a nakladatelství podpoříte zakoupením řádného výtisku ve vašem knihkupectví. Vydavatel pan Bohdan Lukáš o knize napsal:
a hinduistickému bohu Šivovi,věčnému Mistrovi jógy
všech meditujících a upřímných modlících se lidí
Moudrost
"Jeden sochař pracoval v lomu na soše. Ale moc se mu nedařilo. Náhle se kámen rozlomil na dvě půlky a on k svému překvapení uviděl uprostřed trhliny mravence, který držel v kusadlech zrníčko. Sochař přemýšlel: "Jak se tam asi ten mravenec dostal? Kdo ho krmí?" A napadlo ho: "Kdo vám dal zobák, dá vám i potravu." Odložil práci a odešel domů, i když bylo teprve poledne. Jeho žena se podivila, zvlášť když jí oznámil, že už vůbec nebude pracovat. "Když takový mravenec přežije v kameni, jak já bych mohl umřít?" Žena ho uklidňovala a posílala k lékaři. Ale on pokračoval: "Kdepak, jsem normální, a jestli mi osud, Bůh, nebo jak to nazveš, bude chtít něco dát, ať mi to hodí tady naší střechou dolů. Kdyby mi to dal třeba jen před dveře, nepůjdu pro to! Nejsem jeho sluha. Když mi dal život, musí mi pomoci i přežít." Ženy mívají dobré srdce, ale všechno má své meze. Nadarmo se neříká, že lidé vás mají rádi pro vaši práci, a když nebudete pracovat pro svou rodinu, láska se vytratí. Sochař však nepovolil. Jednou večer povídá ženě: "Dnes jsem měl klacík, jen tak jsem hrabal před sebou a najednou se v písku objevila dřevěná truhla a v ní plno šperků a zlata." Žena se honem ptá: "A kde to máš?" "No, zase jsem to tam zahrabal! Když mi osud chce dát bohatství, ať mi je přinese až sem, proč bych se s tím namáhal." "Ty nejsi normální, řekni kde to je?" Pod oknem náhodou stáli dva zloději a všechno slyšeli. Rozhodli se, že najdou poklad ještě té noci. Povedlo se jím to, truhlu našli, jenže když ji otevřeli, k jejich překvapení se v ní kroutili jen hadi a škorpióni. Řekli si, ten chytrák o nás věděl a takhle nás napálil. Ale my mu tu truhlu opravdu hodíme komínem před nos. A táhli se stou těžkou truhlou až na střechu, hodili ji přímo do ložnice a utekli. Když ji žena otevřela, byly v ní šperky a zlato. Muž klidně pravil: "To je to co mi chtěl dát osud, vem si to, já nemám zájem." A tak ten příběh říká: Je-li cokoli opravdu ve vaší karmě, příjde vám to, a pokud není, nedosáhnete to."
Paramhans svámí Mahéšvaránanda
Božské zrcadlo. Vyprávění mistra jógy
"Nemohlo by to být také tak, že vás rozčílilo to, co ten člověk říká nebo dělá, protože ta slova, nebo to chování, poukazují na něco ve vašem životě a ve vás, co odmítáte vidět? Pomyslete jen na to, jak podráždění bývají lidé při setkání s mystikem či prorokem, který mysticky ani prorocky vůbec nevypadá, když začne promlouvat a oni poznávají jeho život."
Anthony de Mello
