Dál již bez svaté zpovědi.

Celý život jsem chodil ke svaté zpovědi. Byl jsem křesťan, tak jsem považoval za důležité to vykonávat. Vždy jsem si napsal na papír své hříchy a pak jsem je přečetl v přítmí zpovědnice knězi. Jednou jsem šel jako obvykle ke svaté zpovědi. Tížily mne těžkosti mojí duchovní cesty a cítil jsem, že mi pomůže když se vyzpovídám. Jaké však bylo mé překvapení když mi kněz oznámil, že mi nedá rozhřešení. Doslova mne poslal od zpovědnice pryč. Skutečný důvod tohoto počinu onoho kněze bylo to, že jsem se mu během zpovědi svěřil, či prořekl, že mám Mistra. Na ta slova mi řekl, že mi rozhřešení nedá dokud svého Mistra, tedy Paramhanse Svámího Mahéšvaránandu, neopustím. To jsem se já však ihned rozhodl neuposlechnout. Měl jsem přijít dokončit zpověď až splním podmínku tohoto zaostalého bigotního kněze a Mistra opustím. Tehdy jsem byl naposledy u zpovědi a odklonil jsem se od katolické víry směrem k Józe v denním životě a hinduismu. Dnes, po zkušenostech které mám, to považuji za zhola zbytečné, ba dokonce za duševně či duchovně nebezpečné, s výjimkou kněze - světce jakým byl Páter Pio. Jenom k takovému má smysl jít ke svaté zpovědi. Opravdu neotevírejte svoji anahátu komukoli. Ani vám neradím pokud jdete cestou jógy, abyste se komukoli svěřovali se svými těžkostmi, pokušeními ba i hříchy. Z hlediska jógy je to zbytečné a náš Mistr Višvagurudží, který je jasnozřivý, takže mu stejně nic v našem nitru neunikne, žádnou zpověď, on ani jeho sanjásini nevykonávají. Vše je soukromým tajemstvím každého žáka a mnohem lepší je se svých slabostí ve skrytosti tiše aktivně zbavit, než chodit ke zpovědi pořád dokola jako můj dědeček - katolík. Ten se mi svěřil, že má jen několik málo hříchů, s nimiž si u zpovědi vystačí až do smrti. Na to jsem se já vnouček, tehdy asi desetiletý, dědečka otázal slovy proč tedy chodí ke zpovědi? Na to dědeček nedokázal jasně odpovědět. A to je problém mnoha křesťanů. Naučte se nikomu se tedy nesvěřovat a nic nevykládat, ani psychiatrům, a své věci se naučte řešit sami, samostatně. Je mi líto, že to nechápete a pořád zaplevelujete mysl druhých svými velkými problémy. Já nikoho takového nechci poslouchat. Můžou mi to poslat písemně, já se neosobně useberu a odpovím.

"Následujte příkladu realizovaných a svatých osobností. Najděte si symbol uctívání a meditace a zůstaňte mu bez zapochybování neotřesitelně věrni. Až se pevně pro některý symbol rozhodnete a spojíte s ním svůj život, zasvěťte mu veškerá svá cvičení, krije, meditace a modlitby. Ať jste kdekoli, v kostele, v ášramu, doma, v přírodě, ať se modlíte nebo meditujete před jakýmkoli oltářem nebo obrazem Božím, postavte svůj zvolený symbol na vnitřní oltář a své modlitby a koncentraci upřete k němu. Spatřujte Boha všude. Pak zažijete divja-daršana, Bůh se vám zjeví ve všech podobách."

Paramhansa Svámí Mahéšvaránanda

Pataňdžaliho Jógasútry