Ekologie podle poustevníka.

Málo se ví, že já poustevník, jsem byl kdysi v 90. letech 20. století na začátku své duchovní cesty k Bohu zaměstnán jako učitel dětí ekologické výchovy. Bylo to na Středisku ekologické výchovy a etiky Rýchory v Krkonoších. K ekologii mám jako františkánující poustevník samozřejmě velice kladný vztah, proto nemohu souhlasit s tím jak se ekologie v předzvěsti globální ekologické krize, k níž směřuje tento svět, zneužívá k útisku srdce nás svobodomyslných lidí. Opravdu zneužívají své kompetence a zákony a já vytýkám ochráncům přírody útisk zálesáků, tuláků a trampů a samozřejmě i mne poustevníka, například za v jádru neškodný tradiční ohýnek někde v jeskyni. Opravdu si všímají především sekundárních problémů a na nich si dělají sebereklamu jací jsou velcí ochránci přírody. Přitom opravdu primární problémy v podstatě neřeší, neboť ze strany zákonů této zkažené, neduchovní, Bohu odcizené společnosti, jsou umožněny. Zde mám na mysli například zabíjení zvěře ve volné přírodě vrahy zvěře, lesníky, katastroficky přehnanou těžbu stromů, dále těžbu vápence v CHKO Moravský kras atd. Nám zálesákům a milovníkům zdejší přírody nepovolují nejen oheň, bez něhož je život v lesích neobyčejně svízelný ba nemožný (což oni dobře ví!), ale nepovolují ani pouhý stan, přístřešek či maringotku, jako nezbytné prostředky k modlitbě a meditaci v osamění drsné přírody, což vnímám jako zneužívání zákonů této společnosti proti duši poustevníka, který chce žít především jen osamění přírody a měl by být přece zvlášť chráněný jako kulturní a duchovní dědictví tohoto národa. Myslím si, že mne v Moravském krasu utiskují a už jsem proti tomuto útisku na protest na čas Moravský kras demonstrativně opustil. Až příjde ona ekologická krize, která na tento svět dolehne a která vše v této společnosti vyhrotí do extrému, tehdy si někdo možná vzpomene na můj varovný hlas v roce 2025. Bojím se o osud demokracie. Nechci aby začala nějaká nová totalita ve jménu falešně pojaté ekologie a ochrany přírody, k níž spatřuji latentní trendy již v dnešní době, viz například neradostná pseudokauza trampských tábořišť v CHKO Kokořínsko, která pod vlivem ekologických fanatiků hrozí přerůst v celonárodní boj s trampingem, který přece má v této republice již předkomunistické kořeny. Komu duševně zdravému mohou vadit osamělé trampské osady nebo poustevny? Rozhodně k tomu nebudu tolerantně mlčet! Ze všeho nejdřív tedy musí přestat zabíjení zvěře a dále opravdu přehnané kácení stromů pro zisk do něčí kapsy. Musí se též zcela přestat s popotahováním tradičních lesních společenstev, zejména trampů a nás poustevníků. Jinak přeji každému na své úrovni vědomí vše dobré. Naslouchejte dál poustevníkovu hlasu.

"Milujte samotu a ticho. Mějte vnitřní život. Všechny strasti pominou. Budete zakoušet nejvyšší štěstí".

Šrí svámí Šivánada

Mantra jóga