František z Assisi, můj nejbližší křesťanský světec.

To co vím o svatém Františkovi z Assisi je v podstatě pouhý mýtus, který však velmi dobře rezonuje v mém srdci. Když mi bylo kdysi na duchovní cestě velmi úzko a přetěžko, jako Božím řízením mi někdo věnoval knihu Nikose Kazantzakise: "Chuďásek Boží. Život svatého Františka." Tam jsem našel ta pravá slova, která zahojila mou duši. Tato kniha sice není přesným životopisem svatého Františka z Assisi, jak je vytesán jednou pro vždy do historie, nýbrž je to životopis mystický pojednávající o tom, jak se to ve Františkově životě všechno ve skutečnosti asi seběhlo a odehrálo z hlediska mystiky. Podle této knihy jsem radostně zahájil cestu poustevníka a uklidnil jsem se prozřením, že si na své cestičce k Bohu počínám správně, když jsem se právě za bolestivých a značně útrpných okolností rozcházel se svou životní kamarádkou a dlouholetou ženskou láskou. Potom jsem po vzoru svatého Františka odešel meditovat do hor na svou horu Alvernu a František mne vnitřně vedl. Podle jeho inspirace jsem si v horské jeskyni ostříhal vlasy na znamení zřeknutí se světa a ušil jsem si svou první kutnu, zprvu jen z obyčejné maskáčové celty a později již z regulérní hnědé františkánské látky. Takto mne v hnědé kutně poznal Svámíjí, kterému se toto mé vyznání líbilo a držel mi pěsti, stál stále při mně a podpíral mne ve všech nesnázích a protivenstvích. Jsem tedy sv. Františkovi v mnohém zavázán a již navždy zůstane mým nejoblíbenějším křesťanským svatým spolu s páterem Piem či třeba Antonínem Poustevníkem v egyptské poušti. Dodnes se považuji v podstatě za bosého františkána, i když jsem již samozřejmě hinduistický svámí. Je mi líto všech, kteří svatého Františka správně nepochopili, nejen jeho současníci, ale ani pozdější generace až do současnosti, jakkoli ho všichni hojně citují a odkazují se na něj. Byl totiž ve skutečnosti jen pouhým žebrákem na ulici, žijícím v bezdomoví jen z lidské almužny a dobrotivosti, v čemž našel svou těžko pochopitelnou svobodu s Bohem. Tím se stal nežádoucím u svých četných nohsledů, kteří ho odmítli na jeho opravdu radikální cestě sestry Chudoby následovat, uzavírajíce se například spokojeně do klášterů, před čímž již za živa František varoval. Mezi ně já však rozhodně nepatřím. Domnívám se, že jsem Františka realizoval a našel ve svém srdci a dlouho jsem jím byl vnitřně vedený v bezdomoví, kdy jsem se živil jen z almužny hrou na Františkovu flétnu. Později však toto vnitřní vedení samozřejmě převzal Svámí Mahéšvaránanda osobně, pro něhož je svatý František z Assisi rovněž velmi blízkým a oblíbeným Přítelem Božím.

"Mezi vaší duší a Bohem, nejvyšším Já, je stálé spojení. Mantra nám pomáhá toto spojení realizovat."

Paramhans svámí Mahéšvaránanda

Mé poselství, Jóga v denním životě