Jak jsem zasadil Mahéšvaránandovu lípu na Děravce v Moravském krasu.

Zasadil jsem ve svém životě stovky stromů, ale jeden z nich je obzvláště posvátný. Je to lípa, kterou jsem pojmenoval po svém duchovním Mistrovi Jeho Svatosti Višvaguru Paramhasovi Svámímu Mahéšvaránandovi "Mahéšvaránandova posvátná lípa." Tento strom jsem zasadil v roce 2007 na Děravce na Habrůvecké plošině ve střední části Moravského krasu. Původně však lípa rostla jako malý výhonek v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách u zámecké zdi. Jsem velice šťasten, že jsem poslechl vyšší vnitřní pokyn a strom symbolicky opatrně přenesl ze Střílek na jižní Moravě na Děravku. Dnes je z něj již košatý, téměř dvacet let starý strom. Občas přicházím k lípě vykonávat své duchovní obřady, meditovat a opakovat mantru. Přál bych si aby se Mahéšvaránandova lípa na Děravce dožila v pokoji několik stovek let. Má k tomu veškeré předpoklady. Je velice silná, plná energie a má košatou korunou. My už tu nebudeme, ale ona pořád poroste a bude košatět. Opravdu se ji na tomto místě v lese daří velice dobře.

"Absolutně čisté božské inkarnace a zjevení oproštěná od pralabdha-karmy (to znamená karmy z minulých životů) slouží jako médium božské síly. Jsou jako řeky, které nás donesou do oceánu, svěříme-li se jejich proudu. Bůh existuje v podobě a zároveň je bez podoby. Ten, kdo věří v osobního Boha, by neměl popírat Íšvaru a naopak. Vědoucí, který poznal Boha, žije se santa-bháva - v mešitě se sklání před Alláhem, v kostele před Kristem a v chrámu před tím Božstvem, jemuž je chrám zasvěcen, ať je to Šiva, Ráma, Krišna nebo Buddha. Duchovní aspirant by měl následovat toho učitele a tu božskou inkarnaci, s níž se cítí duchovně spjat. Netolerance, úzkoprsost a náboženská nesnášenlivost jsou velkou překážkou v duchovním vývoji. Kdo uctívá Krista, a přitom neuznává Krišnu, popírá Krista v podobě Krišny."

Paramhansa Svámí Mahéšvaránanda

Pataňdžaliho Jógasútry