Má největší duchovní chyba bylo opuštění mé meditační jeskyně ve Slovenském ráji v důsledku velmi intenzivních duchovních zkoušek a pokušení.

Tato chyba se stala v roce 2002, když jsem v důsledku velmi těžkých zkoušek a doslova čelení magickému peklu opustil svou meditační jeskyni a sestoupil z hor do lidské společnosti. Dnes vím, že jsem to neměl učinit. Měl jsem v jeskyni raději zemřít pod útoky zlého, ale za nic na světě neukončit svou meditaci a observaci v osamění hor. Radím vám, abyste neopouštěli za nic na světě svou poustevnu. Vyhnete se tak velmi zlým karmám, které v důsledku nepochopení vaší osobnosti, vaši poustevnické cesty a procesů, jimiž jste zmítáni, na vás číhají v této zesvětštělé, nezkušené, neduchovní společnosti. Opravdu při hlubším zamyšlení všech pro a proti by mi bylo lépe v jeskyni zemřít pro Boha, než se vrátit do společnosti svých bližních. Tuto chybu bych po tom co dnes vím již nikdy neudělal. Přesto se domnívám, že opuštění mé meditační jeskyně ve Slovenském ráji roku 2002 bylo za daných okolností moudré rozhodnutí. Dnes jsem však mohl být velmi zkušeným Mistrem v umění duchovního boje.