Mgr. Inna Mateiciucová, skrytý význam nenaplněné lásky.
Nevím jestli mám o tomto přátelství psát, ale věřím, že pro mnohé z vás bude tento příběh nevyslyšené lásky přínosný. Vše začalo v roce 1987, když na naši speleologickou základnu Malý lesík v Moravském krasu zavítala velice krásná a sympatická studentka archeologie Inna Mateiciucová se skupinou archeologů z Polska. Hned jsem se do ní zamiloval, neboť na takovou ženu jsem čekal a takovou jsem toužil milovat. Uctíval jsem ji však jen platonicky, navenek jsem byl odtažitý a čekal jsem trpělivě jak se věci vyvinou dál. Toto neusilování o ženu byla rozhodně v mém případě ta správná strategie jak ukázal mistr čas. Inna má opravdu velice zvláštní osvícenou a harmonizující energii a auru. Po mnoha letech čekání jak situace sama uzraje, jsem to však nakonec přece jen nevydržel a Innu jsem samostatně spontánně vyhledal, abych se jí se vším co se odehrávalo v mém srdci svěřil. To jsem ale již žil jako poustevník v bezdomoví, nebyl jsem jí tedy hoden vzhledem k tomu, že jsem se právě nacházel na nejnižším stupni společenského postavení, a Inna byla vznešená profesorka vyučující archeologii na Masarykově univerzitě v Brně. Přesto jsem se o to pokusil a u ní doma jsem ji navštívil. Bydlela rovněž poustevnicky jako já sama v prostorném domě na Grohové v Brně. Otevřela mi překvapeně a přátelsky mne pozvala na čaj. Tak jsem jí otevřel své srdce a všechno ji řekl, že ji mám prostě rád. Stalo se však něco nečekaného, ne že bych neočekával odmítnutí, ale bylo to mnohem mystičtější, než se dalo čekat. Na mou nabídku ke vztahu totiž podvědomě a spontánně odpověděla: "Jdi za Maháprabhudžím!" Když nad tím dnes přemýšlím, nevím vůbec jestli to řekla nahlas, protože o Maháprabhudžím pravděpodobně nic nevěděla, ale já jsem to tak uslyšel jasně ve své anahátě, ve svém srdci! Byl jsem tímto poselstvím věčnosti zcela zaražený a nechtěl jsem se svého prvotního úmyslu hned tak vzdát. Místo toho jsem se však otočil na podpatku a bez ohlédnutí Innu opustil v jejím domě. Dál jsem na ni nemyslel! Vrátil jsem se do svého lesního příbytku, do bezdomoví. Jaké je ponaučení tohoto příběhu? Kamarádka Inna mi vždy připadala vzdálená, jako ideál příliš posvátný, než abych ho mohl získat. Děláte vy mužové velkou chybu, když usilujete o ženu přes jakékoli zátarasy a vnitřní zámky. Nevíte k čemu tam tyto zámky ve skutečnosti jsou. Neměli byste proto o ženu usilovat příliš. Ideální je, když na to žena přijde sama a sama se vám oddá. Takový vztah může v harmonii dlouhodobě fungovat. Oproti tomu pokud ženu do vztahu uženete jako můj otec mou maminku, nic dobrého do budoucna to nevěstí. Inna je dodnes má velká kamarádka, samozřejmě již bez ženského rozměru, je vdaná. Občas zajdeme do čajovny na čaj, ale já nyní jako mnich na radu Svámího Šivánandy, který radí duchovním mužům se ženám zcela vyhýbat, již pozvání na čaj od jakékoli ženy raději nepřijímám. Inna Mateiciucová je nejkrásnější žena jakou jsem v životě potkal. To že jsem ji nezískal považuji za Boží milost, ochranu a požehnání. Myslím si totiž, že by náš vztah byl vyvážený, ve skutečné lásce a v dokonalé harmonii. Bohužel bych se ale jistě nestal mnichem. Od takovéto ženy bych za Bohem pravděpodobně neodešel. Takhle mne Vyšší vůle, která zná mou duchovní cestu lépe než já sám, stále varuje, doprovází mne a ochraňuje. Díky Bohu za všechny tyto prožitky a získané vědomosti a zkušenosti. Inna je stále mimořádně krásná a mysticky pravěká archeoložka. Opravdu bych se jí nikdy nevzdal a neodpoutal bych se abych šel dál za Bohem. Tohle ona podvědomě či nadvědomě cítila a věděla, a proto mne poslala raději za Maháprabhudžím. Každopádně vše co jsem v životě prožil bylo velkým Božím darem a Jeho požehnáním.
"Tak vy jste se báli o život! To nemáte moc silnou víru v gurudéva! Copak nevíte, že pod mou ochranou se vám nemůže nic stát?" Ano, lidé si často neuvědomují, že jejich život je na niti, kterou má v rukách gurudév, ztělesnění Boží Vůle a Boží Energie. Skrze něho přichází záchrana před každým nebezpečím."
Paramhans svámí Mádhavánanda
Líla Amrit, Život Božského Mistra šrí Maháprabhudžiho
