Outdoorová procházka do Adlerovy jeskyně s nakouknutím do Křížovy jeskyně v Hádeckém údolí.

Zítra budu mít 58 narozeniny, a proto jsem vyrazil na outdooor do Moravského krasu. Mým plánem bylo navštívit příliš vzdálenou jeskyni Samádhí ve Křtinském údolí, ale změnil jsem názor a zamířil jsem do Adlerovy jeskyně v Hádeckém údolí. Chvíli jsem váhal jestli nemám jít raději do jeskyně Trampů, nebo Slezákovy díry. Ale byl jsem zvědavý co se v Adlerově jeskyni změnilo, neboť jsem v ní 2 roky nebyl. Při příchodu na rozcestí pod Pekárnou jsem spontánně zamířil úzkou vyšlapanou pěšinkou vzhůru do příkrého svahu údolí. Nejdříve jsem samozřejmě vystoupal ke Křížově jeskyni. Jeskyňáři ZO ČSS 6-11 Králopolská v této jeskyni provádí speleologický výzkum. Nikdo zde však nebyl. Prohlédl jsem si jeskyni až k uzávěře. Z nánosového sifonu na konci chodby již těží sediment, který jsem spatřil venku před jeskyní vysypaný na deponii. Po té jsem se vydal strmou pěšinkou dál do svahu k Adlerově. Po příchodu k této jeskyni mne ihned praštilo do očí obrovské žároviště trampského ohniště, dokonce s dosud žhavým popelem! Ale jinak je zde uklizeno a čisto. Jeskyně má tedy své osadníky. Můj kříž je opřen stále o skálu před jeskyní. Též můj oltář v jeskyni zůstal zachován a je někým uctíván. Zapálil jsem vařič dřívkáč ve vchodu do jeskyně a dým s ohně ihned zadýmil nitro jeskyně, čímž ji posvětil. Kadidlo zde totiž tentokrát nemám. Dva roky jsem zde nebyl, ale téměř nic se nezměnilo. Jeskyni zjevně navštěvují soudní lidé i když s tím naddimenzovaným žárovištěm před jeskyní rozhodně nejde souhlasit. Jeskyně mne tedy přijala zpět do své milosti. Zasedl jsem do nitra jeskyně a započal s mantra džapou. Adlerova jeskyně je ideální jógová jeskyně pro meditaci a cvičení jógových ásan, a proto z ní činím jednu ze svých základních jeskyní určených k meditaci, které mám v Moravském krasu, spolu s Trampů, Slezákovou dírou a Samádhí, případně i Švédovým stolem. Nechci však brát zálesákům Adlerovu jeskyni, proto ji trvale neosídlím. Je pravděpodobné že tu jsem na dlouhou dobu dnes naposledy. Ať žije Křtiňák, Křtinské údolí! Křtinské údolí se svými velmi četnými neosídlenými jeskyněmi je pro mne ideální. Adlerova je zcela jistě malá šamanská jeskyně. Copak mi asi chce povědět tato jeskyňka? Je to zázrak, že takováto jeskyně v tomto světě dosud existuje. Šamani to tady museli mít velmi rádi. Ta vyhlídka od jeskyně do údolí, to osamění a bezpečný úkryt. Jsou tu po nich vysloveně pozitivní energie. Možná že tu žil jen jeden šaman, nakolik je to malá jeskyně. Musel být velice spokojený a šťastný. Tak jako jsem šťastný dnes já když tu sedím v šamanově šlépějích. Z toho plyne, že mám tuto jeskyni rád. V 17 hodin jsem jeskyni opustil. Sestoupil jsem dolů do údolí a vydal se pěšky do Staré Líšně – ke hřbitovu. To znamená, že jsem v jeskyni nakonec nespal.