Příliš dlouhý výstup z údolí Svitavy v Adamově na náhorní Babickou plošinu nad Babicemi.

"Toulání je názor a přesvědčení z lásky" říká oduševnělý zpěvák našich písní pan Honza Nedvěd. A proto i já vyrážím před soumrakem na Babickou plošinu. Zvyšuji si fyzickou kondici, proto nesu těžký batoh i se stanem a tábornickými potřebami. Nejlepší forma posilování je totiž prosté chození s batohem na zádech. Na to si přišel již velký poutník  Mons. Jan Peňáz, bývalý kněz ve Křtinách. Večer před odjezdem vlaku jsem zašel na chvíli ke své oblíbené soše sv. Františka z Assisi před Kapucínským kostelem a klášterem. Ale odtud mne vypudila monitorující policie, i když proti mému počínání nijak naštěstí nezakročila. Zase jsem udělal tedy něco pro svoji sílu a zdraví. Vystoupal jsem z vlakového nádraží v Adamově před půlnocí za sporého svitu čelovky serpentínami úzké cesty do Babic nad Svitavou. Tento výstup mi trval hodinu a půl. Vysoko nad Babicemi jsem si v nějakém lůmku postavil svůj oranžový horolezecký stan, krátce jsem meditoval a zalehl jsem. Probudil jsem se celý rozlámaným, po zimě mne všechny svaly bolely, tak jsem se zřekl výpravy do jeskyně Kajláš a sestoupil jsem zpět dolů do Adamova na vlak.