Setkání s legendárním kapucínským mnichem Ovečkou Boží Andělem Homolou.

Tato pro mne důležitá vnitřní událost se odehrála asi v roce 1986, tedy v době kdy jsem měl osmnáct let. Tato velice zvláštní událost mne hluboko zasáhla v duši, neboť jsem poprvé v životě spatřil skutečného mnicha. Bylo to přede dveřmi kapucínského kostela a kláštera na Kapucínském náměstí v Brně. Tam stál mnich v hnědé kapucínské kutně. Byl to sám legendární "Ovečka Boží" bratr Anděl Homola. Bohem naplněný a motivovaný zdravil náhodné kolemjdoucí spoluobčany a každému říkal: "Úsměv ovečko Boží! Usměj se." Někomu tím šel na nervy, ale mně se to líbilo. Tak vzniklo jeho jméno pod nímž je všeobecně znám - "Ovečka Boží." Já jsem tehdy studoval na gymnáziu, cítil jsem se tím naprosto nenaplněný a Ovimu jsem záviděl jeho mnišský šat a vyzařující svobodu duše. Opravdu si na toto setkání kdysi před čtyřiceti roky živě vzpomínám, neboť mne tehdy přiměl k nejhlubšímu zamyšlení nad skutečným posláním svého života jako mnicha. Nikdy víc jsem Ovečku Boží nespatřil. Doléhaly ke mně však zvěsti že působil jako poustevník na Svatém Klimentku ve Chřibech, na poutním místě zvaném Maková hora, odkud ale nakonec odešel do větší samoty na blíže nezveřejňované místo někde na Moravě. Velmi rád bych se s ním ještě jednou setkal a pořídil si s ním na památku společnou fotografii.

"Všechno je ve vás. Bůh i oddaný jsou ve vás. Mistr i žák jsou ve vás. Všechno je ve vás. Podívejte se do sebe. ...Kde mne hledáš můj milý? Já jsem v tobě... Jsem s tebou, kde mne to hledáš?"

Paramhans Svámí Mahéšvaránanda