English Deutsch Français Español 汉语, 漢語, 中文 по-ру́сски हिन्दी اللُّغَة الْعَرَبِيَّة

"Někteří jogíni se stahují ze společnosti do samoty
                     a žijí jako poustevníci daleko od civilizace.                  Ale i ti meditují pro dobro světa.
Pouhá jejich existence je pro svět požehnáním."

Višvaguru paramhans svámí Mahéšvaránanda

POUSTEVNIK.ORG

Gyaneshwarpuri.cz   Hermitphoto.cz

Guestbook - Návštěvní kniha

Nadnáboženský a mezináboženský web 

pro duchovnost v 21. století v České republice 

na bázi česko - indického přátelství

            Od žáka Jeho svatosti          Mistra jógy 

Višvaguru paramhanse svámího

Mahéšvaránandy

      s Jeho vnitřním požehnáním na nirguně          bez kterého bych nic nedokázal

    Horská jóga    mystika a filozofie

      jógového hinduistického mnicha - poustevníka 

     Svámího Gyaneshwarpuri

Láska a Poznání z meditačních jeskyní a horských pousteven indického Himaláje, hor nad Assisi, rumunských Karpat, Slovenského ráje, Krkonoš a  Moravského krasu.

      Himalájské Ticho, Osamění a Vesmírný smích          v Moravském krasu v České republice v srdci Evropy

Duchovní outdooring

Vždy jsem putoval s lehkým srdcem po lesích a po horách s pocitem naprosté volnosti a svobody. My jsme tomu v mládí říkali tramp, nebo též toulání, později poutě, putování, či dnes moderně outdooring. Byly to opravdu velmi šťastné okamžiky mého života, usínání o večeního ohně a probouzení se pod modrým nebem. Byli jsem tedy trampové, později jsem se stal poutníkem a potulným mnichem. Za svůj život jsem nachodil tisíce kilometrů přírodou, někdy ve společnosti sobě blízkých kamarádů, později většinou jako pravý poustevník zcela sám. Putoval jsem po České republice, rumunských Karpatech, po horách u Assisi, ale zejména na Slovensku po mém legendárním Slovenském ráji, ale též samozřejmě v Indii, kde jsem podnikl pěší zcela osamělé putování až k pramenu Gangy, 300 km hluboko ve vnitrozemí těchto svatých velehor. Chtěl bych vám předat své zkušenosti nabyté mým velmi častým pobytem v divoké přírodě, daleko od lidí a od zmatků této civilizace. Chtěl bych vás rovněž nadchnout pro toto pěší putování krajinou. Opusťte města a s batohem na zádech, v němž budete mít všechny své věci k životu, se vydejte se mnou do lesů a hor. 

Poustevníkovy indické Himaláje

V roce 1999 mi přišla tuze zvláštní omilostněná myšlenka, abych navštívil jogíny ukryté v indickém Himaláji. Nevěděl jsem však kde je mám hledat. Když tu mi můj Mistr Paramhans svámí Mahéšvaránanda doporučil abych navštívil velehorský pramen Gangy nad Gangotrí. Tak jsem se tam v roce 2000 vypravil. Cestoval jsem zcela sám po legendární poutní cestě hledačů Osvícení, která se táhne z Evropy do Istanbulu a dál autobusy přes Irán a Pákistán do Indie. Navštívil jsem Velký Himálaj nad Gangotri, ráj všech horských jogínů a poustevníků. Vykonal jsem iniciační pouť k pramenu řeky Gangy 300 kilomentrů hluboko ve vnitrozemí indického Himálaje. Jogíny v Gangotrí jsem však bohužel minul, neboť jsem mířil ještě výše do hor, kde již nežijí. Potom jsem sestoupil z důvodu drsného velehorského klimatu do podhůří Himálaje, kde jsem pět měsíců meditovat a vykonával svou osamělou duchovní jógovou sádhanu pod skalním převisem ve vápencovém pohoří nad Rišikéšem, který je považován za duchovní centrum všech hledačů Osvícení. Zde mne však navštěvovali praví nefalšovaní himalájští jogíni v oranžovém rouchu, kterým jsem vařil čaj. Na ulici Rišíkeše jsem se seznámil též s jedním jasnozřivým svámím a ten mi nabídl život zdarma ve svém Krija ášramu. To jsem ale odmítl, neboť jsem měl v té době již svého Mistra Paramhanse Svámího Mahéšvaránandu. Mám na Himálaje jenom ty nejlepší vzpomínky a rád bych se tam ještě jednou vrátil. Plánuji vykonat novou pouť opět nad Gangotri k pramenu Gangy. Po návratu z Indie jsem se usadil v České republice, neboť mi stačí žít jako pouhý poustevník na poustevně či v meditační jeskyni v Moravském krasu. Od té doby se považuji za reinkarnovaného himalájského jogína, který se z neznámých důvodů, či nějakým vesmírným dopuštěním zrodil ve střední Evropě, v České republice. Indické Himaláje jsou můj pravý domov, který stále hledám v jeskyních Moravského krasu, jak dobře vím.

Meditace v jeskyni

Odjakživa mne velice přitahoval jeskynní svět ticha a samoty, nejdříve jako trampa a speleologa (od roku 1982) a později již jako poustevníka (1997) a mnicha (2021). Nyní vykonávám svou osamělou tapas, askezi v několika jeskyních jižní a střední části Moravského krasu, samozřejmě se souhlasem Stráže přírody CHKO Moravský kras. V současnosti se zdá, že je vše na dobré cestě! Probíhá totiž úspěšně jednání o vyčlenění jedné velice málo známé, bezejmenné a speleologicky nezajímavé, jen tektonicko-korozní, avšak uzamčené jeskyně v Křtinsko-Josefovském údolí poblíž Křtin čistě pro mou duchovní potřebu. Je totiž mimořádně důležité mít řádně uzavřenou, to znamená jen pro modlitbu a meditaci vyčleněnou prostoru pro ochranu před nežádoucími vlivy tam vznikajících duchovních energií. Nezbývá než doufat a věřit, že tato velmi komplikovaná neoficiální nebo dokonce tajná jednání o podstoupení této bezvýznamné jeskyňky poustevníkovi - o níž nebudu na základě dohody podávat na veřejnosti žádné bližší informace - budou nakonec úspěšná. Jedná se však o jeskyni nikoli bezvýznamnou z hlediska mé případné meditační praxe v podzemí a poustevnictví. Nazval jsem tuto jeskyni "Kajláš" podle posvátné hory v Himaláji, na níž žije údajně na nepřístupném místě bůh asketů a všech upřimných milujících modlících se lidí soucitný bůh Šiva. Nebo ji též nazývám "Moravská Alverna" podle hory kterou věnoval svatému Františkovi z Assisi jistý zbožný šlechtic jen pro osamělou modlitbu jeho srdce, a na níž dosáhl František svého sjednocení s Bohem, čili Osvícení, včetně oněch nevysvětlených svatých rán Kristových, Božích stigmat.

Poustevnictví

Poustevníkem jsem od roku 1997, kdy jsem se rozešel se svou mnohaletou životní přítelkyní Kateřinou Sobotkovou, která se mne začala pro můj duchovní zápal bát  a já jsem chtěl věnovat svůj život nikoli svatebnímu obřadu a světskému životu, který by následoval, ale jenom Bohu a duchovní cestě, a to důsledně v mnišském osamění. Za tu dobu jsem prodělal pro někoho neuvěřitelnou změnu své osobnosti, ale ubezpečuji vás, že ve svém nitru jsem pořád stejný a jsem stále Sám Sebou, a to již od svého narození. Následoval jsem mnoho let do hor mýtus svatého Františka z Assisi, nyní se zaměřuji na indické náboženství, tedy jógu a hinduismus, v mém případě například na boha všech asketů a modlících se lidí, Šivu. Pro svou poustevnickou filozofii jsem měl četná nedorozumění s "přáteli", například pravověrnými dogmatickými a úzkoprsími  "katolíky", a samozřejmě i se satanizujícími nepřáteli. Jednoduše mne přestali mít v úctě a lásce a začali mne doslova nenávidět. Tak fungují ty energie pokud se zdržujte v "jejich" společnosti.  To se však po mém vysvěcení na mnicha, vzdání se světských činností (speleologie) a odchodem na poustevnu naštěstí již radikálně zlepšilo. V podstatě jsem se v jejich očích dostatečně zbláznil a od té doby jsem již jakoby "chápaný" a tím i "tolerovaný". Oblékl jsem na sebe totiž mnišské roucho Nového člověka.  Za tuto změnu k lepšímu  však vděčím především svému Mistrovi Mahéšvaránandovi, který mne z tohoto světa boje duality: dobra a zla, lásky a nenávisti, lži a pravdy jednou pro vždy jako mnicha vysvobodil. Ze všech těchto opravdu mimořádně zlých zkoušek jsem po mnoha pokušeních vyšel nakonec vždy coby vítěz, takže dneska mám obrazně řečeno ve vnitřním bojovém umění jógy černý pás. Při sanjás díkše - vysvěcení na mnicha v roce 2021 jsem upřímně celou svou karmickou situaci vyložil svému Mistrovi Višvaguru paramhansovi svámímu Mahéšvaránandovi a vysvětlil jsem mu, že chci  žít jen jako pouhý poustevník v Moravském krasu, tedy zde v České republice (nebo i na Slovensku, Slovenský ráj). Můj Mistr na to nic neodpověděl, ale zdálo se, že je  mým pevným záměrem sice poněkud překvapen, ale i výrazně potěšen. Nic tedy navenek neřekl, ale jistě se mnou v mé vizi svobodného člověka souhlasil, jako dosud pokaždé. Od té doby se mi velice daří jako mnichovi následovat svou životní cestu, poustevnictví. Z těchto důvodů již téměř nenavštěvuji žádná veřejná shromáždění - satsangy Jógy v denním životě a zdržuji se raději v ústraní a osamění. Ženám  se po předchozích zkušenostech, podobně jako svým bývalým přátelům, s vyjímkou bhaktijoginů, oddaných Bohu, již vyhýbám. Proto je zhola zbytečné mne navštěvovat a vyhledávat. Jediný kontakt na mne je prostřednictvím emailu, na který samozřejmě rád odpovídám. Například poskytuji na požádání duchovní konzultace. Já sám tu nemám od Boha ani od Mistra žádné zvláštní duchovní poslání, či duchovní úkol, s vyjímkou toho že mám usilovat o Poznání - džňánu, dokonce více než o projevy dualitní lásky, tedy služby tomuto světu. Pro tuto džňánu, pro toto Poznání toužím žít trvale jako skrytý nicneznamenající poustevník. Z tohoto důvodu nikoho nic osobně neučím a nikoho nevedu, jak je u džňánajogínů obvyklé, nikomu nesloužím, ani bohužel Mistrovi, dále nepřijímám žádné žáky ani studenty jógy do své blízkosti. Přesto něco činím pro své blížní, ale na to si musí přijít každý sám. Možná že je to ustavičné opakování mantry, Božích modliteb.

Bojové umění Síly Lásky

Uchovejte si čisté svědomí a srdce jako horský křišťál.  K tomu slouží například jógová meditace a jógová cvičení.  Nejsem bojovník aikido, karate, judo ani kung-fu, přesto jsem tato bojová umění cvičil jako "amatér" několik požehnaných let svého života. Ale přestal jsem v pozdějším věku cestu fyzického bojovníka následovat, jakkoli ji dobře chápu pro tento reálný svět boje duality dobra a zla, lásky a nenávisti, pravdy a lži. Uctívám přesto Mistra bojového umění aikido Morihee Uešiby, kterého si velice vážím a cením jako Osvíceného světce japonského, nebo třeba namátkou Pátera Pia, což byl taky na své úrovni bojovník se Zlým duchem.  Satan se ho bojí. Mým "bojovým uměním" v současnosti je jóga, přesněji meditační jóga, což je subtilní již vnitřní bojové umění - což se poněkud utajuje - na již prostému nevycvičenému zraku neviditelné úrovni v podvědomí, jak ví dobře například exorcisté, na úrovni bohů a démonů. Mým úměním je tedy vnitřní jóga, jíž se věnuji se zápalem pod vedením a doprovázením mého Mistra Jeho svatosti Mahéšvaránandy z Indie od roku 1996, tedy již třicet let.

Poustevníkův zelený čaj

Hlavně nekonzumujte žádné drogy, ani marihuanu, alkohol a tabák. Pivo je taky alkohol, pokud byste to nevěděli ó nevědomí. Nepijte ani coca-colu. Též čokoláda škodí vašim zubům. Buďtě čistými vegetariány nebo vegany a náhradou pijte zelený čaj. Jinak velice špatně (astrálně) dopadnete! Varoval jsem vás! Já piju jako asketa jen nejlacinější čaj - tak zvaný čínský střelný prach - Gunpowder.  Nepohrdnu však samozřejmě ani Dračí studnou, Puérem nebo Darjeelingem... A k tomu piju denně i čerstvou šťávu z pomerančů a plnotučné mléko. A samozřejmě si zacvičte naši zázračnou Jógu v denním životě. A meditujte a rozjímejte před oltářem v tichu a samotě. Nebo meditujte dokonce v jeskyni či v horské přírodě. Nenechte se svést ze své duchovní cesty pokud možno pokušením ženy bránou do tohoto prohnilého světa. Proto je nejlepší být mnichem či poustevníkem a vůbec se neoženit. Vždy bude dostatek těch, kteří se ožení a vydají se na tzv. dlouhou cestu napříč životy a ti přivedou na tento svět nové duše. My mniši a poustevníci jsme u tohoto odvěkého procesu v podstatě zbyteční a jsme tudiž nahraditelní. Důrazně jsem vás varoval před tímto světem! Nevěřte ani politice. Smiřte se s tím, že tady všichni  s dobrým úmyslem lžou. I pan farář v kostele se může mýlit a svedé mnohé do duchovní iluze. Tento svět je bludný Babylón a bez Osvíceného seberealizovaného Mistra to v žádném případě neprohlédnete! Proto se proberte ze sna a přisedněte již k nohám Mistra. Tato cesta je velice úzká jak ostří nože, těžko po ní jít, jak učí pravdivě Upanišády. Mě toto poznání - džňána -  trvala již 58 let života nezměrného zažívaného utrpení na mé Cestě Lásky, kdy má moudrost zrála. Nechte se proto raději inspirovat tímto webem, poučte se na příkladu a svědectví druhých, zejména svatých - s Bohem sjednocených - bytostí. Vyhnete se zbytečnému trápení.  Cesta nás jogínů je harmonie těla, mysli a duše, po indicku blaženství. Mistr a žák jsou jako dvě svíčky. Mistrova je zažehnuta a hoří jasným plamenem. Žákova svíčka zatím nehoří. Touží-li po poznání, musí se k Mistrovi přiblížit a zapálit plamenem jeho svíčky svou.

Pouliční hudba pro almužnu

Rozhodl jsem se, že budu působit k ozdravení energií v městě Brně jako pouliční muzikant. Mým cílem je takto získat almužnu do mé mnišské misky na zaplacení mých sponzorských aktivit České charity, Dobrého anděla, Člověka v tísni, Armády spásy a Óm ášramu v Jadanu v Indii. Taky si z almužny pravděpodobně dopřeji ovoce na přilepšenou svého skromného pokrmu vezdejšího. Budu hrát jen maximálně jednu hodinu denně jako svoji karmajógu ve prospěch trpících spoluobčanů, kteří se tak mohou přiblížit k regulérnímu mnichovi. Připomínám že na almužnu do misky mám jako mnich zcela jistě právo ve smyslu řehole svatého Františka z Assisi, kterého též následuji i když jsem jogín a hinduista. Svatý František mimo jiné učí ať my mniši jdeme jako cizinci a poutníci po almužně a ať se za to nestydíme.Rovněž himalájští mistři jógy (svámí Šivánanda) učí abychom žili z almužny a zdržovali se v ústraní. Já s nimi vnitřně souzním. Vybírat almužnu jako zdroj poctivého živobytí se však v 21. století neodvažuji. Toho se necítím být stále hoden. Proto hraji lidem "jen" na flétnu. Poslední dobou se mi však zdá, že mne to již nenasytí. Ale mohu se mýlit! Hraji však dál hlavně z vyššího morálního přesvědčení. Je to celé jen na zamyšlení a na zahřátí na srdci. Považuji to totiž za svou důležitou službu veřejnosti, neboť se tak šíří světlo Láska a pozitivní energie, ať už tomu věříte či nikoli.

Kdo je autor tohoto webu?

Svámí Gyaneshwarpuri *1968

jógový mnich, poustevník u Křtin, mystik

V roce 2000 vykonal osamělou mystickou duchovní velehorskou pouť do indického vysokého Himaláje k pramenu Gangy nad Gangotrí, ráje všech horských joginů a poustevníků a potom se usadil v České republice, kde jako poustevník vykonává svou samostatnou jógovou sádhanu. Rád se zdržuje na osamělých a pustých místech s pozitivní energií v lesích jižní a střední části Moravského krasu. Měl to štěstí (výbornou karmu), že se narodil v blízkosti Moravského krasu, nejsvětějšího území v České republice, magického a mystického prostoru, v minulosti osídleného šamany a poustevníky. A na ně se rozhodl navazavat. Mnoho zdejších jeskyní mu slouží pro meditační účely. Samozřejmě, že se souhlasem Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Je žákem Mistra jógy z Indie Jeho svatosti Višvaguru paramhanse svámího Mahéšvaránandy, který ho dne 23. července 2021 zvláštní Milostí vysvětil ve Střílkách na jógového a hinduistického mnicha. Stal se tak historicky prvním svámím vysvěceným v ´České republice. Je členem Višvagurudžího celosvětové Společnosti Jóga v denním životě - Yoga in Daily Life a jako takový je pravidelný účastník satsangu v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách. Je bývalým speleologem a nedostudovaným archeologem, tzv. "věčným studentem" na katedře archeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Je objevitelem čtyř jeskyní v Moravském krasu: Ponorný hrádek pod Novodvorským ponorem a Soví komín pod Závrtem Zub na Plošině Skalka. A dále Milarepovy propasti pod Závrtem u habrůveckých smrků a Poustevníkovy Děravky na Habrůvecké plošině. Nejvyznamnější objev se pod jeho vedením ale odehrál v historickém podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách, kde byly objeveny tzv. "Křtinské pomalované lebky" neznámých světců v kostnici v neznámé kryptě pod věží chrámu Panny Marie. Velice významný je též jeho poustevnický život v meditační jeskyni a poustevně ve Slovenském ráji, kdy celkem 3 a půl roku čistého času intenzivně meditoval v horském osamění. Za zmínku též stoji jeho meditační pobyt v Krkonoších, v kapli svaté Anny na Staré hoře nad osadou Horní Maršov. Je autorem několika desítek článků a publikací především se speleologickou, ale též sakrálně historickou a archeologickou problematikou. Vydal též několik duchovních samizdatů, které vyvrcholily v roce 2025 vydáním jeho první duchovní knihy "Cesta poustevníka. O duchovní Cestě k oranžovému rouchu jógového a hinduistického mnicha." A o tom všem jsou tyto webové stránky sepsané s velkou Láskou a věřím i Poznáním, založené v roce 2025. "Kéž tyto stránky, jakož i mé knihy, slouží k užitku všech Višvagurudžího bhaktů, všech náboženství, všech kultůr, všech časů a všech světů. Prosím Boha, mého Mistra Jeho svatost Višvagurudžího Mahéšvaránandu a himalájské jogíny tam na nebesích o intuici a sílu psát. Kéž to co napíšu přinese jenom Lásku." Tento web slouží jen jako archiv některých poustevníkových duchovních, mystických a filozofických myšlenek, který momentálně dlouhodobě působí v Moravském krasu, kde má se souhlasem úřadů své četné meditační jeskyně a poustevny. Již 30 let cvičí jógu, medituje, opakuje mantru a vykonává další duchovní sádhanu podle Systému Jóga v denním životě Višvaguru paramhanse svámího Mahéšvaránandy. Proto je zaručeně pravým českým poustevníkem. V současnosti se nachází především v civilizaci v důsledku onemocnění své maminky. Zdržuje se v klauzuře svého pokoje v ášramu v Brně-Bosonohách a ve volných chvílích nadále odchází do lesa a hor meditovat do jeskyní a pousteven. Kráčí po cestě Lásky a Poznání (džňánajóga), proto je touto povrchní lidskou společností hůře tolerován a chápán, protože je od narození sám Sebou a Osvobozený.

Tento web je věnován 

poustevníkovi, mystikovi a žebravému mnichovi

svatému Františkovi z Assisi (1182-1226)

Omlouvám se všem kapucínům a františkánům, že jim fušuji do filozofie, ale svatý František z Assisi je pro mne jógového a hinduistického mnicha velice drahý a blízký Přítel Boží, kterého následuji od svého mládí již desítky let do hor na poustevny. Proto symbolicky někdy rovněž oblékám kromě svého oranžového roucha, hnědou Františkovu kutnu s konopným provazem symbolem askeze a chudoby, například stylově a autenticky v městě Brně při pouliční hře na flétnu před Minoritským kostelem za účelem získání almužny více