Protest proti ŠLP Křtiny vedené docentem Tomášem Vrškou















Protest proti ŠLP Křtiny

Morální protest
"Oni jsou ze světa, proto z nich mluví svět a svět je slyší.
My jsme z Boha, kdo zná Boha, slyší nás, kdo není z Boha, neslyší nás." 

1. list Janův 4,5

Rozhodl jsem se, že nebudu morálně podporovat svým dobrým jménem dřevorubecko – loveckou lobby  Školního lesního podniku Křtiny a tím se nebudu na zlu, které vidí jen mystici a zřeci nijak podílet.

Všech těchto lesníků si jako lidí samozřejmě vážím, opravdu jsou kvalitní jako úředníci. Přesto nemohu přenést přes své srdce jak se chovají k živé i neživé přírodě CHKO Moravský kras z moci svých razítek, ovšem se souhlasem tohoto prohnilého státu, i to jak stále zneužívají svých kompetencí například vůči mě poustevníkovi. Umožňuji ze zákona této společnosti velkotěžbu stromů za jidášovský peníz do své kapsy a dále zabíjení jelenů a další zvěře ve velkém, aby zásobili zapáchajícím, masem hospody a rozličná restaurační zařízení, což toto všechno je již ve fázi (státem povoleného) drancování chráněné krajiny. A na druhé straně je samozřejmě útisk a šikana nás tradičních lesních společenstev jako tuláků, zálesáků, trampů a též poustevníka například za tradiční, vcelku neškodný ohníček někde v jeskyni, nepovolení řádné, tzn. dřevěné poustevny pro modlitbu a meditaci někde v ústraní lesa apod. Z těchto důvodů jsem se již začal domnívat, že je za tím nějaký démon, či sám Satan. Poustevník rozhodně nemá v Moravském krasu na květech ustláno. Nebudu tedy s pasivní rezistencí již s nikým z nich kamarádit ani spolupracovat, neboť jsem svobodný člověk a nepotřebuji jít do chomoutu s nikým ve světě. Vy až do smrti čekáte na něčí milosrdenství, ale toho se od nich nikdy nedočkáte. Tak maříte své životy útrpným mlčením a čekáním na vyslyšením svým srdečních proseb a práv. "Oni" však mají z duchovního hlediska nemocná srdce, a proto zbytečně spoléháte na jejich lásku, omluvu, odpuštění a milosrdenství. Z těchto důvodů jsem přešel do opozice těchto mocenských struktur v Moravském krasu, dokonce i České speleologické společnosti, která je extrémně negativní společností a kterou proto považuji za jakousi nedemokratickou zájmovou sektu v krasu na úrovni jeskyní, která uzavírá ve svých temných útrobách mnoho opravdu vnitřně nesvobodných lidí. Oni se však považují za svobodné bytosti v tomto nevolnictví nelásky a nenávisti, protože se opravdu svobodnými nikdy nepokusili být.  Má výtka se však týká především filozoficky nadaného ředitele Školního lesního podniku Křtiny doc. Tomáše Vršky, který mi nevychází vůbec vstříc. Dokonce se považuje za jakéhosi cituji "podzemního trampa", ale podle mne neopodstatněně, to by se musel chovat naprosto jinak a nemohl by vést takový kolos kupčící s přírodou! Ne, nebudu se takovými lidmi ve funkcích této zkažené společnosti vůbec zabývat a budu zde dál radostně a šťastně žít jako již nic neznamenající poustevník, stranou lidské společnosti a bez jejich kompetencí, bez "jejich" uznání tzn. požehnání. Zajisté se za ně ve své meditační jeskyni ve skrytosti pomodlím aby snáze procitli ze svého opojení mocí a prohlédli ke své hrůze jak ve skutečnosti žijí. Je to věcí ve svědomí nás všech zúčastněných, a proto nikomu neustoupím ve věci morálních, filozofických a etických principů a práv, podložených meditačním způsobem. Klidně si myslete, že jsem někdo jako Martin Luther z něhož se rozvinul protestantismus ve své kritice ve věci svědomí velmocenských struktur, které byly ve své době tak zažité, že se téměř všem jevily být normální. Z takovýhle začátků se rodí revoluce, která smete neetické mocipány!


Kauza ozdobení Klostermannovy studánky.

(ukázka z Gyaneshwarpuriho knihy "Cesta poustevníka" z roku 2025)


V roce 2010 jsem z vlastní vůle zrekonstruoval chátrající Klostermannovu studánku na Rudicko-Habrůvecké plošině v Moravském krasu. Opravu jsem provedl s vlastní uměleckou invencí k poctě Panny Marie Křtinské. Ale za tento altruistický pozitivní počin jsem byl vzápětí pronásledovaný a trestně stíhaný zlými silami této lidské společnosti. Lesníci ze Školního lesního podniku Křtiny na mne totiž arogantně podali trestní oznámení a mou rekonstrukci památníku studánky provedenou v dobré víře, že prospěje jejímu vzhledu nazvali "vandalským činem", čímž mne znevážili a odsoudili k pokutě 30000 Kč, které jsem ŠLP Křtiny musel z rozhodnutí soudu nakonec zaplatit! Navíc mi hrozili pobytem za mřížemi v délce jednoho roku! Takto zneužívají své pozice vlivní lidé ve funkcích k útisku duše nebohého poustevníka v Moravském krasu, i když by vůči němu takto vůbec postupovat nemuseli !


Komentáře:

20.10.2025
RNDr. Antonín Tůma, Správa CHKO Moravský kras
Ahoj Marku, jenom poznamenávám, že ŠLP v posledních letech likviduje kalamitní nebo nebezpečné dřevo a redukuje přemnoženou zvěř. Toník

20.10.2025
Svámí Gyaneshwarpuri, ášram Brno-Bosonohy
Nevěřím, zvěř není rozhodně v Moravském krasu přemnožená. Rovněž těžba se týká i jinak zdravých rozsáhlých i starých porostů, například celé Křtinské údolí odlesnili.Gyaneshwarpuri

20.10.2025
Svámí Gyaneshwarpuri
Děkuji Toníku a nezlob se, že jsem si dovolil s Tebou nesouhlasit ve věci zabíjení a kácení. V Moravském krasu by dle mého nestranného úsudku mohlo žít cca 10 x víc zvěře ve volné přírodě, než jak ukazují nesmyslné tabulky lesníků určené k násilné redukci zvěře. Oni chtějí zabíjet, tak si to nějak zdůvodňují a tuto zlou filozofii se snaží všípit například Tobě Toníku. Podle mé životní filozofie nikdo nemá právo usmrtit druhou bytost, jakkoli se to běžně děje, například ve válkách, v průmyslových velkochovech nebo v lese. Opravdu , nemělo by se vůbec usmrcovat. No a co že se přemnoží. Nemoci a auta na silních je budou stále přirozeně redukovat. Lesní perzonál je u tohoto věčného koloběhu života v přírodě v podstatě zbytečný. Tolik můj názor.
V Lásce a úctě Gyaneshwarpuri

20.10.2025
RNDr. Antonín Tůma, Správa CHKO Moravský kras
Ahoj Marku,
já se nezlobím a neberu ti tvůj názor. Souhlasím, že v minulosti bylo Křtinské údolí velmi nevhodně plošně vykáceno.Toník

Na fotografii základy bývalé poustevny poustevníka Gyaneshwarpuri "Děravka" na Habrůvecké plošině v Moravském krasu zničené Školním lesním podnikem Křtiny.