V roce 1999 jsem ucítil že mám odejít meditovat do nejopuštěnějších hor Evropy, rumunských Karpat. Tak jsem si podle knihy Miloslava Nevrlého Karpatské hry vytipoval zvlášť divoké území v soutěsce Cheya, která má být nejhůře průstupnou soutěskou Karpat. Po příchodu na toto místo, to bylo v zimním období, jsem se poradil se svou intuicí a ná základě...
V letech 1997-2001 jsem se uchyloval na letní sezóny za prací do nejvyšších českých hor Krkonoš. Zaměstnávala mne firma Veselý výlet dvou krkonošských horolezců RNDr. Pavla Klimeše a jeho bratra Ing. Miloslava Klimeše. Bylo to zprvu neobyčejně harmonické období mého života, naplněné tvrdou kamenickou prací při opravách horských cest historickou...
Po pravdě řečeno jsem porozuměl hluboce vlastní pronikavou zkušeností proč někteří Mistři a světci nazývají ženu nástrojem Satanovým. Samozřejmě, že se to netýká všech žen, některé jsou bohyně jako indická Párvatí, ale pro mnoho žen to bohužel platí. Vy to však nevíte, protože nejdete za Bohem, tedy pryč z ženského chomoutu se světem. Když jsem se...
V roce 1997 jsme se s Betty, abychom zachránili náš důvěrný vztah, přestěhovali z Brna do Horního Maršova v podhůří Krkonoš. Velice přátelsky nás přijali do zaměstnání na zdejším ekologickém středisku RNDr. Jiří Kulich se svou ženou JUDr. Hanou Kulichovou. Jako kvalifikaci k přijetí do této práce jsem uvedl, že jsem postavil v lese srub a dva roky...
Jednou jsem šel po Brně, když tu jsem si na zápraží kostela všiml výzvy určené pro mladé muže, kteří přemýšlí o duchovním povolání, aby navštívili exercicie konané v kapucínském klášteře v Uničově u Olomouce. Tak jsem se tam vypravil. Mniši v hnědých kutnách na mne zapůsobili kladným dojmem, jen jeden z nich mi hned řekl do tváře, že budu mít...
Omram byl již starý muž, když jsem ho jednoho dne navštívil v jeho domě na samotě venkovské krajiny kdesi v Čechách. Mnoho let praktikoval buddhismus ve východních kulturách, a proto jsem pocítil touhu ho navštívil. Později však na buddhismus zanevřel a stal se pod vlivem mnichů snad v Bulharsku zapáleným křesťanem. Když jsem se s ním setkal,...
Když jsem se stal čerstvým jogínem u Jógy v denním životě Paramhanse Svámího Mahéšvaránady domníval jsem se, že mám tolerantně porovnávat naše učení jógy i s jinými náboženskými směry a že mám tyto jiné duchovní skupiny sám aktivně navštěvovat. Tak jsem se například dostal samozřejmě k zenu, neboť je józe na první pohled velice podobný. Proto jsem...
Můj Mistr Paramhans Svámí Mahéšvaránanda uděluje svým žákům duchovní jméno. Přijetí duchovního jména je symbolem vairagje, zřeknutí se, příklonem k duchovní cestě. Je to podobné jako když mnich odchází do kláštera, tak se zříká světských pout a zvolí si nové duchovní jméno, které chce následovat. Podobně je tomu v józe.. Měl jsem Svámíjího pozvání...
Za největšího českého mystika a jogína je tradičně považován Eduard Tomáš, který žil v manželství s významnou českou mystičkou Mílou Tomášovou. Oba ve stáří vystoupili se svou duchovní naukou, nejen prostřednictvím knih, ale i veřejně a doslova ihned zazářili jako supernova, mimo jiné proto, že ukázali prostému lidu duchovnost na diskutabilní...
V kritických okamžicích svého života kdysi před třiceti roky jsem uviděl video na němž vystupoval Páter Pio se svými stigmaty. Hned jsem Ho pochopil a poznal. Spontánně jsem mu uvěřil, že Ho Bůh poslal na tento svět léčit duše a přivádět je k Bohu, a proto byl zvlášť označen oněmi nikým nevysvětlitelnými stigmaty, čili Kristovými ranami Božího...
Na začátku cesty tohoto velmi důležitého Božího člověka a světce byla věta z Evangelia: "Chceš-li být dokonalý, jdi a prodej celý svůj majetek a peníze rozdej chudým a tak budeš mít poklad v nebi. Pak se vrať a staň se mým učedníkem." Svatý Antonín Poustevník tím byl zasažený a v tomto evangelijním výroku, který uslyšel z úst kněze v kostele...
Chan-šan byl legendární čínský básník, poustevník a vyznavač čchanu, žijící v 8. století kdesi vysoko v oblacích útesu Ledové hory ve staré Číně. Svým životem a dílem inspiroval japonský zen i beatníky ve 20. století v USA a v Evropě - tolik oficiální informace o jeho životě. Mne velice zaujal svým pravdivým a ryzím pojetím poustevnictví v duchu...
To co vím o svatém Františkovi z Assisi je v podstatě pouhý mýtus, který však velmi dobře rezonuje v mém srdci. Když mi bylo kdysi na duchovní cestě velmi úzko a přetěžko, jako Božím řízením mi někdo věnoval knihu Nikose Kazantzakise: "Chuďásek Boží. Život svatého Františka." Tam jsem našel ta pravá slova, která zahojila mou duši. Tato kniha sice...
Svámí Šivánanda z Rišikéše v podhůří indického Himálaje, je můj učitel himalájské jógy. Jsem mu vděčen za to, že jsem To prozřel. Šivánanda mi vysvětlil prostřednictvím svých knih věci, které jsem odjakživa cítil a tušil v srdci, ale nedokázal jsem je vyslovit, věci které mi nevysvětlil dobře ani můj Mistr Paramhans Svámi Mahéšvaránanda. Náš...
Zcela jiný světec než byl Šrí Dévpurídží, byl jiný avatár v duchovní linii mého Mistra Bhagván Šrí Díp Nárájan Maháprabhudží. Maháprabhudží se jako Osvícený již narodil a na rozdíl od strohého, přísného a neústupného Dévpurídžího, který byl zdánlivě bez bhakti ke svým žákům, On realizoval Princip Vesmírného Milosrdenství a Lásky, Moudrosti věků. V...
V duchovní linii mého Mistra máme pozoruhodného světce, Mistra jógy a avatára Šrí Dévpurídžího. Jeho mise započala ve Velkém Himálaji, kde v jeskyni realizoval princip Boha Šivy. V Himaláji však nezůstal a odešel do Radžástánu ve střední Indii. Zde dal najevo vesničanům, že by si u nich rád postavil ášram. Brzy byl tento ášram postaven a Dévpurídží...
Hradisko svatého Klimenta nebo Hora svatého Klimenta (místní pojmenování Svatý Klimentek) je prastaré poutní místo z doby Velké Moravy. Hradisko je duchovní místo spojené s působením svatého Cyrila a svatého Metoděje. Pojmenování tohoto místa se odvíjí z tradice, že sv. Cyril a sv. Metoděj přinesli na toto místo ostatky papeže sv. Klimenta. Na...
Bylo to v roce 1996. Prošli jsme branou ášramu ve Střílkách, nad níž vlála oranžová vlajka a ocitli jsme se na malém čtvercovém nádvoří, obklopeném budovami. Všude se to jen hemžilo lidmi, ale vládl zde klid. Někde hluboko uvnitř mě se objevil neurčitý pocit. Jako když se spojí dva magnety. Nebo jako když si rybář přitáhne na břeh rybu. Někde...
V roce 1996 jsem studoval kung-fu a meditaci u sifu Pavla Kaly z Brna. Velmi mi pomohl získat zpět pozitivní energii. Bohužel naše spolupráce trvala jen krátce a já jsem dál putoval svou vlastní osamělou cestou. Ty satsangy u Pavla v jeho suterénním bytě v Židenicích v 90. letech 20. století byly ale prostě nepřekonatelné a voněly mystikou. Pavel...
Nikdy jsem nebyl velký poutník po posvátných místech, chodil jsem spíše horami. Bohatě mi stačilo ujít 20 nebo 30 kilometrů za den. Přesto i já jsem přikročil k vykonání dlouhé pěší pouti ze sebezáchovných důvodů z Brna do hor Slovenského ráje. To se psal rok 1996. Ušil jsem si mnišskou kutnu z hrubé hnědé látky s kapucí a vyrazil jsem...
Po duchovním probuzení mi život ve světě připadal již marný a prázdný. Jediné co mi dávalo smysl byla služba trpícím lidem. Mým tehdejším heslem bylo: "Dokud nevím kdo jsem, tak sloužím!" Proto jsem vstoupil do řad katolické Charity a stal se charitním pečovatelem o nemocné a všelijak hendikepované a invalidní spoluobčany. To mi dávalo hluboký...
Kdysi jsem držel dveceti denní půst podle Bible, neboť jsem na sobě pozoroval symptomy vážné nemoci. Bylo to po magickém souboji, jednalo se tedy o tzv. magickou nemoc v důsledku probuzení kundalini, kterou nemělo smysl léčit běžnými světskými prostředky. Proto jsem zahájil radikální půst a po něm jsem se uzdravil, jen jsem značně ztratil na...
Zde je jeden skutečný příběh o tom jak jsem přemohl a vyléčil černého magika. Na Silvestra 1995 se mi stala velmi zvláštní příhoda. Zúčastnil jsem se oslav příchodu nového roku na speleologické základně u jeskyně Malý lesík. Bylo tam přítomno mnoho cizích lidí. Samozřejmě, že jsme byli přítomni my, jeskyňáři. Jeden neznámý host si sedl ke mě a...
Tento příběh ve smyslu učení dona Juana, tak jak ho zaznamenal antropolog Carlos Castaneda, se mi stal v roce 1995, tedy před třiceti roky, kdy jsem i já sám experimentoval v lesích plošiny Skalka v Moravském krasu s magickými houbami lysohlávkami a dosahoval tak stavu vyššího vědomí v srdci této nečekaně magické reality. Tak jsem se duchovně...
Nechci o tom vůbec vyprávět, neboť by to mohlo být zneužitelné, ale do mého životopisu to v odstředěné míře patří. Faktem je, že mnoho lidí se k duchovní cestě dostane přes ohromující a překvapující zkušenosti s psychotropními rostlinami. Přiznávám se, že já patřím mezi ně. Bylo to v té době, kdy jsem svobodně žil jako poustevník na srubu Ponor v...
Bylo to jednoho mrazivého večera mezi Vánocemi a Silvestrem L.P.1995. Žil jsem na srubu Ponor v lesích Moravského krasu, v blízké Sluneční zemi stálo několik indiánských tee-pee a právě vrcholilo snad nejkrásnější období na mé duchovní cestě. Pár krásných mladých lidí zde žilo spolu se mnou v lesní komuně svůj dětský sen. Pracovali jsme jako lesní...
Havran v tomto příběhu není jen tak obyčejný pták, ale člověk se jménem Leoš Běluša. Protože se považoval za indiána a jakéhosi šamana, přijal havrana za své totemové zvíře síly. Havran byl v roce 1995 můj učitel moudrosti a přítel. Jsem mu vděčný za jeho pozitivní tvář kamarádství až po okraj naplněné obětavou pravou láskou. Bohužel velmi...
Když jsem ukončil svou docházku na katedru archeologie Masarykovy univerzity v Brně, rozhodl jsem se, že zrealizuji svůj dávný plán a odstěhuji se "jako poustevník" a speleolog do lesů v Moravském krasu. Toto místo se nachází při úpatí plošiny Skalka u Nového Dvora. Zde jsem oficiálně vyřídil povolení k výstavbě srubu - speleologické základny.Ten...
Bylo to před více než třiceti roky. To se psal rok 1993 a já měl právě dvacet pět let a intenzivně jsem cítil, že je nejvyšší čas se vydat na duchovní cestu a začít meditovat. Jenom jsem nevěděl jak a učitele jsem zatím neměl. Jako obvykle jsem proto již tehdy hledal nějaké dokonale ukryté místo v horách. Tehdy jsem ještě...
Kdysi v raném dětství a jinošství jsem měl utkvělou představu, že bych měl cvičit bojová umění a taky začít meditovat. To bylo v 80. letech 20. století. Proto jsem nejdříve začal okolo osmnácti let s karate u něhož jsem vydržel tři roky. Od té doby mám drtící pěst na úrovni žlutého pásku. Souhrou okolností v naší rodné vesnici Bosonohy...
