Dávám přednost vegetariánství před vitariánstvím, aneb dobrodiní stoického filozofa Senecy.

Dlouho jsem nyní přemýšlel nad zásadami svého stravování, nejedl jsem, vynechával jsem jídlo až jsem se stal vitariánem, to znamená, že jsem jedl jen syrovou přirozenou, tedy nevařenou zeleninu a ovoce. Po pravdě řečeno jsem při tomto experimentu ztratil značně na váze a též mi ubyly citelně síly k nesení mého plně naloženého batohu Doldy Big Horn 100 + 20 litrů do Moravského krasu, neřknuli dokonce do hor do nebetyčného Slovenského ráje! Taky mi drahé vitariánství začalo zasahovat citelně do mého poustevnického rozpočtu. Z těchto důvodů jsem se proto čistého, tedy 100 % vitariánství zřekl. Mým cílem je změnit poměr mezi vařeným vegetariánstvím a syrovým vitariástvím 50:50%. To bude myslím v mých reálných možnostech. Taky se učím moudrost od antických stoiků, tedy především od Senecy. Zatím jsem se začetl do jeho knihy o dobrodiních a jsem z ní unesený. je to lepší čtení  a výstižnější než evangelia. Né nadarmo byl Seneca nesprávně považován za prvotního křesťana, protože se s křesťany přátelil. Rozhodně byl na své duchovní cestě velice pokročilý, ale přesto mne poněkud odpuzuje pohled do jeho životopisu, neboť nezemřel přirozenou smrtí, nýbrž vynucenou sebevraždou. Takový konec mi se stoicismem nejde nějak dohromady. Nicměné Senecu budu i dál velice pečlivě studovat.