Pozor na nedostatek jídla a výkyvy ve stravování.

Nevím čím to je, ale delší dobu jsem cítil zvláštní tajemnou nechuť si vařit jídlo. Svaloval jsem to na vitariánství, tedy syrovou stravu, o níž jsem se právě úspěšně pokoušel. Ve skutečnosti jsem jen ale cítil nechuť k vaření, proto jsem přešel k vitariánství. Nějaký čas jsem jedl jen syrové, tedy přírodní ovoce a zeleninu. Ale cítil jsem při tomto novém stravování a nedostatku jídla bohužel málo síly a energie, zejména při nesení mého těžkého batohu Doldy Big Horn 100 plus 20 litrů při outdooringu do Moravského krasu, neboť zatím neovládám pránické stravování z kosmické energie, o což jsem se podvědomě pokoušel svým odpíráním hmotného pokrmu. Ale finanční nouze mne přivedla na myšlenku přece jen se vrátit zpět pokorně k tradičnímu vegetariánství, to znamená k vařené stravě. Vitariánská strava je totiž velmi nákladná, neboť vychází 2 až 3x dráž než prostá vegetariánská strava. Tak jsem se nad tím vážně zamyslel a z existenčních důvodů si začal znovu vegetariánsky vařit. Opravdu mi každou noc kručelo v žaludku od hladu, ale přesto jsem si jídlo nevím proč neuvařil. Cítil jsem k tomu opravdu velkou nechuť. Až jednoho dne o půlnoci, když už jsem se pomodlil a zalehl ke spánku, jsem se zničehonic pevně rozhodl začít si znovu vařit. Tak se mi podařilo překonat tu nechuť. Ucítil jsem znovu starou harmonii, když jsem zase krájel zeleninu na kostky do svého sabdži. Teď jsem již pevně rozhodnut si vařit jídlo každý den, nespoléhat na pránické stravování z kosmické energie jako činí někteří velcí jogíni a nenechat již v lednici plesnivět zeleninu v důsledku mého nezájmu o jídlo. Tak jsem se stal znovu vegetariánem, či přesněji řečeno budu zachovávat myslím důležité pravidlo 50 % vitariánské a 50 % vegetariánské výživy. To je myslím zatím u mne docela moudrý precedenc. Zase jsem o něco zkušenější a moudřejší!