Skoro Křtiňák poustevník svámí Gyaneshwarpuri, aneb jeho přínos pro poznání starých Křtin z pohledu speleologie, archeologie a historie.

06.11.2026

Tento můj osobní příběh, který se proměnil v celoživotní zaujetí poutním místem ve Křtinách z hlediska speleologie, archeologie a historie, se začal psát zcela nenápadně v roce 1986, kdy naše skupina březinských jeskyňářů z jeskyně Malý lesík vedená MUDr. Jiřím Urbanem sjela z onoho prudkého kopce od Březiny do Křtin. Mezi těmito speleology jsem byl tehdy i já, osmnáctiletý mladík. Po sjezdu z kopce se před našimi zraky vynořila v plné kráse majestátná masa velkolepého barokního křtinského chrámu Jména Panny Marie. Byl jsem tím pohledem naprosto fascinován, ačkoli jsem o tomto kostele zatím nic určitého nevěděl. Hluboko v srdci jsem ale ucítil zvláštní tajemné volání prozkoumat jeho útroby... K mému regulérnímu příchodu do Křtin došlo již na podzim roku 1990. S Radovanem Drtilem jsme tehdy zazvonili na křtinské faře a otevřít nám přišel sám pan děkan P. Tomáš Prnka. Nabídli jsme mu, že speleologicky prozkoumáme celý jeho kostel, který byl tou dobou zahalen aurou velkého tajemství. Pan děkan Prnka s naším návrhem radostně souhlasil. Tak do mého života vstoupily svaté Křtiny, s nimiž jsem v následujících letech zcela spojil svůj osud jako speleolog, amatérský archeolog, poustevník a mnich. Hned na podzim 1990 jsem zahájili speleologický průzkum chrámu Panny Marie. Celou tuto úžasnou barokní Santiniho stavbu jsme prověřili virgulí ze svářecích drátů, kterou jsem detekovali anomálie hypotetických podzemních dutin. A skutečně, pod věží chrámu jsem virgulí zjistil anomálii dosud neznámé hypotetické podzemní prostory. Na řadu proto přišel rekognoskační vrt do dlažby chrámu, kterým Marek Šenkyřík a Zdenek Foltýn neznámou kryptu pod věží opravdu navrtali a ověřili. Zatím však nebylo jasné kudy do neznámé krypty proniknout. Zvítězila myšlenka vést k ní objevnou sondu ze sousední již známé Hlavní krypty. Tato sonda měla délku 5,2 metru a v uvedené vzdálenosti jsme Kryptu pod věží dne 9. února 1991 fyzicky objevili. Podzemní kobka byla k našemu překvapení až téměř po strop plná lidských lebek a kostí. Nejvíce mne zaujal jedna z těchto lebek. Ležela na vrcholu hromady kostí, tajemně zírala do prostoru před sebou vědoma si toho že ji nikdo nikdy nespatří. Tak byla mnou objevena první tajemná pomalovaná lebka, unikátní archeologický objev v České republice! Objev jsem nahlásili na farním úřadu a s páterem Prnkou bylo dohodnuto, že provedeme detailní průzkum kostnice. Nad touto naší akcí oficiálně převzala odbornou garanci antropoložka RNDr. Ladislava Horáčková z Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kterou jsem za tímto účelem kontaktovali. Následoval namáhavý transport všech kostí z kostnice objevným otvorem do Hlavní krypty. Při této akci bylo objeveno dalších 11 pomalovaných lebek, celkem jich bylo tedy objeveno dvanáct.

Speleologický úspěch v podzemí chrámu jsme v roce 1991 však slavili nadvakrát. Tím druhým objevem se stala neznámá hrobka před zadním oltářem svatého Jana a Pavla, v níž byl pohřben vysoký církevní hodnostář. Z historických pramenů bylo jisté, že byl objeven hrob zabrdovického opata Kryštofa Jiřího Matušky (1703-1777), tvůrce geniální křtinské mariánské svatyně. K tomuto objevu byli rovněž přizváni antropologové a archeologové: RNDr. Ladislava Horáčková, PhDr. Josef Unger, PhDr. Lubomír Šebela a RNDr. Marta Dočkalová. Zmínění námi objevenou hrobku s ostatky jednoho člověka prozkoumali a vyzvedli na povrch.

V té době (1992) jsem sepsal historii křtinského poutního místa v samostatné úspěšné publikaci: "Historie chrámu Panny Marie ve Křtinách."

Potom několik let bylo křtinské podzemí opuštěno, až jsem se tam znovu vrátil na počátku 21. století za pátera Jana Peňáza jako osamocený poustevník. Tehdy v letech 2005-2006 jsem do třetice obohatil křtinské podzemí o objev dosud neznámých podzemních chodeb barokní kanalizace pod ambity a rajským dvorem, o délce téměř padesát metrů.

V roce 2023 jsem všechny tyto objevy literárně zhodnotil ve vlastním sborníku Acta Speleohistorica pod názvem: "Historické podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Výzkumy a objevy 1990-2022. Křtiny srdcem speleologa, nedostudovaného archeologa, poustevníka a mnicha." Tato obsáhlá reprezentativní kniha vydaná celá v barvotisku jako samizdat za vlastní peníze byla zdarma rozdaná zainteresovaným archeologům, speleologům, historikům, knihovnám a archivům v České republice. Nejednalo se však bohužel o výtisk určený pro širokou veřejnost. Publikace slavila velký úspěch a archeologové, historici i speleologové ji s díky přijali od jediného a posledního pamětníka všech těchto historických událostí v podzemí křtinského chrámu. Jinak by bylo téměř všechno zapomenuto.

V současnosti (2026) se o křtinský kostel a jeho podzemí zajímám již jen lyricky, nikoli snad epicky. Rozhodl jsem se raději jako poustevník osídlit nějakou tajnou jeskyni v Údolí pod Křtinami. Ve Křtinském údolí je jak známo mnoho takových tajemných jeskyní, z nichž některé byly dokonce osídleny poustevníky a šamany. A na ně jsem se rozhodl, já křtinský poustevník, duchovně navázat na své cestě osamělé meditace a modlitby.

Můžete mne stále potkat na křtinském náměstí, jak v mnišské kutně čekám na autobus. Pokud mi osud bude přát, tak se do Křtin na trvalo přestěhuji z Brna. Velice bych si to přál. Nebo se usadím v nedaleké staré Bukovince, odkud podle pověsti prý pochází zázračná gotická socha Panny Marie Křtinské. Nebo osídlím nějaký malý domek, který by využil jako svou poustevnu v obci Habrůvka, tedy s vesnicí s níž mne již rovněž spojil vnitřně můj osud, v době kdy jsem působil jako badatel na Habrůvecké plošině.

V Lásce a úctě

Marek P. Šenkyřík – Svámí Gyaneshwarpuri

poustevník

V Brně – Bosonohách 6. listopadu 2026

(Odesláno Mgr. Tomáši Pavloňovi do Křtinského zpravodaje)

Doplněk:

Svámí Gyaneshwarpuri (1968), rodným jménem Marek Šenkyřík, zvaný též prostě jen Poustevník, je dlouholetý žák (od roku 1996) Jeho svatosti Mistra jógy Višvaguru paramhanse svámího Mahéšvaránandy z Indie, jímž byl zasvěcen do mantry, krije a posléze dne 23. července 2021 vysvěcen zvláštní milostí na mnicha jógy a hinduismu. Je bývalý speleolog (1982-2024) a amatérský archeolog, dlouhodobě působící jako regulérní poustevník v jižní a střední části Moravského krasu, v širším okolí poutního místa Křtiny. Se souhlasem Správy CHKO Moravský kras osaměle medituje ve zdejších jeskyních. Je autorem velkého množství článků především se speleologickou, ale též i archeologickou a historickou problematikou Moravského krasu. Nyní rozsáhle publikuje své poznání především ve vlastním odborném sborníku Acta Speleohistorica a též ve Sborníku Muzeum Blanenska.

Share

Tento web je věnován poustevníkovi, žebravému mnichovi a mystikovi svatému Františkovi z Assisi.

Tento web je samozřejmě též věnován i hinduistickému bohu Šivovi, věčnému Mistrovi všech meditujících a modlících se lidí.

Kontaktní formulář pro vaše komentáře:

Locations of site visitors
                                                                            © Swami Gyaneshwarpuri 2025 - 2026                                                                                                                                                                                  Náham kartá Prabhu Díp kartá Maháprabhu Díp kartá hi kévalam ÓM šánti šánti šánti.                                                                             Já nejsem konající. On, Bůh, Věčné Mistrovo vědomí je konající.          Cookies