Tomáš Pavloň: Objevování hrobky opata Matušky ve Křtinách

Tento článek byl zveřejněn Tomášem Pavloněm na facebooku. Dovolil jsem si ho zaarchivovat na tento web. Děkuji. Potěšilo mne to.

Začátkem devadesátých let minulého století v divoké a nespoutané atmosféře, ve které nic nebylo nemožné, došlo k nálezu kostnice s lebkami zdobenými malbou vavřínového věnce pod kostelem Jména Panny Marie ve Křtinách. Trochu neprávem zůstává ve stínu této události jiný významný objev - hrobka předposledního opata zábrdovických premonstrátů Kryštofa Jiřího Matušky pod podlahou křtinského chrámu.

Kdo to vlastně byl opat Matuška? Poté, co Jan Blažej Santini na objednávku premonstrátů vypracoval projekt stavby křtinského poutního komplexu započala v roce 1718 jeho výstavba (stavba rezidence byla zahájena dříve, ještě před přípravou Santiniho projektu). Práce probíhaly pomalu a staveniště postupně pohltilo starší německý a český kostel, který ještě v době stavby sloužil náboženskému životu komunity.

V roce 1738 má chrám obvodové zdi postavené jen do výšky oken a premonstráti jmenují opatem Kryštofa Jiřího Matušku, energického duchovního, odhodlaného organizátora a schopného ekonoma. Za jeho působení je rozšířen zábrdovický klášter, tedy dnešní Vojenská nemocnice v Brně. Nechává postavit kostel v Bukovince nebo přistavět věže kostelů v Ochozi a Babicích.

Je to právě on, kdo přehodnotí původní Santiniho projekt ve Křtinách s ohledem na reálné možnosti klášterní pokladnice a prosadí "změnu stavby před dokončením". Původní plán postavit v průčelí dvě věže nahradí jedinou věží osovou, odloží stavbu jihozápadního křídla s ambitem a kaplí svatého Josefa. Záměr pokrýt střechu plechem nahradí levnějšími dřevěnými šindely, ale také objeví zdroje křtinského červeného mramoru, čímž ušetří náklady na nákup kamene odjinud.

Každý, kdo dnes navštíví kostel, může ocenit, že co se podařilo Matuškovi ušetřit na rozloze komplexu, bylo bohatě navráceno na vnitřní výzdobě, kterou pak dokončuje ještě jeho nástupce. Celou stavbu pak po 50 letech dovede Matuška k vysvěcení v roce 1771, takříkajíc za minutu dvanáct.

Tou dobou už byla ze strany monarchie omezována podpora církevních řádů, což o pár let později vede až ke zrušení samotného zábrdovického kláštera a zabavení jeho majetku. Kdo ví, možná kdyby přízeň monarchie vydržela o několik let déle, stihl by poslední opat Michael Marave dostavět jihozápadní křídlo v prostoru dnešního zámeckého parku.

Kryštof Jiří Matuška není se svým dílem spokojen. Přestože zajistil dostavbu celého komplexu a vysvěcení kostela, nepovažuje areál za dokončený. Dožívá na vlastní přání ve Křtinách a nechává se zde pochovat. Jeho hrobka pak zůstává skryta pod podlahou chrámu více než dvě století.

Objev hrobkyPřesuňme se do roku 1991. V hlavní roli je zde tehdejší student archeologie a nadšený speleolog Marek Šenkyřík. Dnes je známý také jako "poustevník Marek" nebo swámí Gyaneshwarpuri, hinduistický mnich, kterého je možné ve Křtinách občas zahlédnout procházet ve výrazné oranžové kutně a s pohledem upřeným do dáli.

Marek se ve volném čase intenzivně zabývá průzkumem podzemí kostela a postupně se stává předním odborníkem na jeho tajemství. Je to právě on s kolegy speleology, kdo nejprve objeví křtinskou kostnici. Badatelský zápal a uvolněná atmosféra doby vedou objevitele k dalším průzkumům, které podporuje také tehdejší správce kostela, pan děkan Tomáš Prnka.

Vlevo za hlavním oltářem, poblíž oltáře sv. Jana a Pavla, najdou kámen s latinským nápisem, který určí možnou polohu Matuškovy hrobky. Drobnými vrty skutečně zjistí pod podlahou dutinu a s povolením pana děkana se do ní přes podlahu prokopávají. Naleznou malou, cihlami vyzděnou konstrukci o rozměrech přibližně 2,5 × 1 × 1 metru, která je celá zatesaná do skalního podloží. Uvnitř objeví kostru, dochované fragmenty textilu, pektorální opatský kříž a masivní zlatý prsten. Podle pozdějšího Markova svědectví objevitelé nález biskupského prstenu v mladické nerozvážnosti zatajili a dnes není známo, kde se nachází.

Teprve později jsou k nálezu přivoláni specialisté, mezi nimi i archeologové Josef Unger a Lubomír Šebela, a antropoložky Ladislava Horáčková a Marta Dočkalová. Objev je za jejich účasti zdokumentován a jsou vyzvednuty kosti i vzorky pro laboratorní analýzy. Ty prokáží, že stříbrný kříž byl vykládán skleněnými imitacemi drahých kamenů, fragmenty honosných textilií byly z vlny a hedvábí, tkány několika druhy vazeb a prošívány zlatými drátky. Mezi drobnějšími nálezy jsou proplavením získány dřevěné knoflíky, korálky pravděpodobně z růžence a také zbytky vlasů.

Antropologická analýza kostí ukáže, že zemřelý se dožil přibližně 70 let, měřil okolo 170 cm, měl dobře vyvinuté svalstvo a náznak zahnutého orlího nosu. Zjištěný věk, místo uložení i výbava potvrzují, že se s největší pravděpodobností skutečně jedná o tělesné pozůstatky Kryštofa Jiřího Matušky.

Po analýze jsou kosti vráceny do Křtin a pochovány zpět do hrobky ve zdobené měděné schránce. Skutečnost, že byl opat uložen samostatně na výrazném místě v samotném chrámu, svědčí o významu, který jeho osobnost pro tehdejší komunitu měla.

Informace o nálezu hrobky zveřejnili ve své době objevitelé a odborníci formou brožury. Důkladnou dokumentaci i s popisem okolností objevu však publikoval Marek Šenkyřík samizdatově teprve nedávno a můžete si ji přečíst například zde: https://www.poustevnik.org/acta-speleohistorica .

K popularizaci tématu mě přivedl pan docent Lubomír Šebela z brněnského Archeologického ústavu, který mi jednoho dne předal složku dokumentů s nadpisem "Křtiny – opat K. J. Matuška" a slovy, že určitě budu vědět, co si s ní počít.

ZdrojeOsobní fond P037, Lubomír Šebela. Archiv Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i.Šenkyřík, M. (swámí Gyaneshwarpuri) 2023: Historické podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Brno. https://www.poustevnik.org/acta-speleohistoricaKosík, M. R., Mílek, V. 2009: Osm století. Brno.

Český překlad latinského textu na náhrobní desce: "Ptáš se, poutníče, čí hrob, po němž nohou šlapeš? Kámen tento kryje chladné tělesné ostatky opata Christofora, v jehož útrobách zbožné city plápolaly a jehož neúnavnou pílí ve své ozdobě povstaly vznešené zdi chrámové.Postaven jest tu trůn Mateři Boží, na němžto stojí od slavnosti sv. Filipa a Jakuba ozdobená božským Dítkem a zůstavši povždy Pannou.Tomuto muži poctu s námi vzdávej, prosbami svými jej provázej, a slyšte o něm, že měl dvoje druhotiny, i slibů řeholních i jako kněz, přejž mu věčné odpočinutí. Zemřel dne 3. listopadu a pochován dne 6. listopadu."